Často kladené dotazy (FAQ)

Platné k 1. říjnu 2026

1. Uchazeč


֍ Uchazeč o doktorské studium absolvuje magisterský studijní program až na konci září. Může i tak podat přihlášku ke studiu doktorského studijního programu?

Ano. Doklad o absolvování magisterského studijního programu musí být doložen v rámci období pro ověřování podmínek k přijetí dle Harmonogramu přijímacího řízení, který je každoročně stanoven Opatřením rektora. Univerzitní harmonogram standardně počítá s tím, že někteří uchazeči absolvují magisterské studium až v průběhu září. V případě, že uchazeč absolvování magisterského studia v tomto období nedoloží, bude mu vydáno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu vhledem k nesplnění podmínek přijímacího řízení.


֍ Uchazeč o doktorský studijní program absolvoval magisterský studijní program v zahraničí a diplom dostane až během letních prázdnin. Musí si obstarat rozhodnutí o uznání zahraničního vzdělání (nostrifikaci)?

Doložení absolvování vzdělání magisterské úrovně je jednou z podmínek pro přijetí uchazeče do doktorského studijního programu. Obecně platí, že uchazeč může splnění podmínky pro přijetí (předchozí zahraniční vzdělání) prokázat buď rozhodnutím o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo přímo zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který fakulta v rámci přijímacího řízení posoudí.

Pokud uchazeči zahraniční vysoká škola ještě nevydala diplom, může požádat fakultu dle § 48 odst. 5 písm. c) ZoVŠ o posouzení předchozího vzdělání jako splnění podmínky pro přijetí. V tomto případě musí být jednoznačně prokázáno, že uchazeč vzdělání magisterské úrovně absolvoval, např. alternativním dokumentem vydaným zahraničním vysokou školou (certificate of graduation).


֍ Je nostrifikace vyžadována ze všech zemí?

Pro účely studia na Univerzitě Karlově mají uchazeči se vzděláním ze zemí, se kterými nemá Česká republika uzavřenou ekvivalenční dohodu (ekvivalenční dohoda: Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko) dvě možnosti, jak fakultě doložit splnění podmínky magisterského vzdělání pro přijetí:

  1. doloží rozhodnutí o obecném uznání v magisterském typu studijního programu v dané oblasti / oblastech vzdělávání (dle § 89 a násl. ZoVŠ),

  2. doloží přímo zahraniční magisterský diplom, který fakulta posoudí v rámci přijímacího řízení.

Magisterské diplomy uchazečů ze Slovenska (výjimku tvoří vzdělání uskutečňované mimo území SR), Polska, Maďarska a Slovinska by při splnění podmínek ekvivalenčních dohod měly být v rámci přijímacího řízení akceptovány automaticky (tito uchazeči nemusí dokládat splnění podmínky pro přijetí rozhodnutím o obecném uznání ani žádat fakultu o posouzení zahraničního vzdělání). Podrobněji na stránkách o uznávání zahraničního vzdělání.


֍ Uchazeč o doktorské studium na Univerzitě Karlově již studuje doktorské studium na jiné univerzitě. Může přestoupit na fakultu Univerzity Karlovy a pokračovat zde ve studiu?

Ne. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách zná pouze „přestup“ mezi studijními programy stejné vysoké školy. Ze Studijního a zkušebního řádu UK nicméně vyplývá, že přestup mezi doktorskými studijními programy na Univerzitě Karlově není možný. Je však možné, aby si uchazeč podal přihlášku ke studiu, absolvoval přijímací řízení a po přijetí si požádal o uznání splněných studijních povinností z předchozího studia.


2. Student

2.1. Povinnosti ISP


֍ Má student pouze dva pokusy ke splnění povinnosti/předmětu dle Individuálního studijního plánu (dále jen „ISP“)?

Ano, dle čl. 55 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu (dále jen „SZŘ“). „Student doktorského studijního programu může konat kontrolu studia předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný pokus. Mimořádný opravný pokus se nepřipouští.“


֍ Může si student zažádat o přestup do jiného DSP na UK?

Ne, student v doktorském studiu musí projít řádným přijímacím řízením a následně si zažádat o uznání již splněných povinností. Rozhodnutí o uznání povinností (krom státní zkoušky, viz níže) je na děkanovi. Pozor, tímto postupem je předchozí studium vedeno jako neúspěšné, tj. pro výpočet doktorského studijního příjmu se odečte doba předchozího “neúspěšného” studia.


֍ Student znovu studuje doktorské studium, které již jednou nedokončil. Může požádat o uznání státní zkoušky?

Ne. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v § 68 odst. 1 písm. d) upravuje pouze možnost uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek. V SZŘ čl. 33 odst. 3 je výslovně uvedeno, že děkan nevyhoví žádosti v případě, že student požádá o uznání státní zkoušky nebo její části.

Pro studenty, kteří do studia nastoupili v roce 2025, je již státní zkouška zrušená – konkrétně závěrečná zkouška se skládá jen z obhajoby disertační práce. Studenti, kteří začali studovat dříve tuto povinnost (“státnice”) stále ještě mají.


֍ Může student konat státní závěrečnou zkoušku po uplynutí maximální doby studia, pokud se na zkoušku přihlásil ještě před uplynutím maximální doby studia?

Ne. Dle čl. 6 odst. 5 SZŘ nesmí student po uplynutí maximální doby studia konat žádné zkoušky ani obhajovat disertační práci. Zkouška, státní závěrečná zkouška nebo jiná studijní povinnost konaná po uplynutí maximální doby studia je neplatná.


֍ Je nutný souhlas studenta se všemi povinnostmi Individuálního studijního plánu (ISP)?

Ne, ISP není smlouva mezi fakultou a studentem. Student má právo (a povinnost) specifikovat a podat návrh svých studijních povinností v rámci sestavení ISP a v rámci jeho následných hodnocení v modulu SIS, konečné slovo o podobě ISP má však vždy po doporučení školitele oborová rada. Oborová rada nemusí s odůvodněním vyhovět žádostem studenta o změny ISP.


֍ Je možné klasifikovat studenta „neprospěl“, pokud se bez omluvy nedostaví na zkoušku?

Ne. Neúčast u zkoušky bez řádné omluvy nelze vůbec klasifikovat. Studentovi termín propadá. Neúčast u zkoušky nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky.


֍ Může si student požádat o změnu formy studia?

Ano. Pokud je studijní program uskutečňován jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, děkan studenta na základě vyjádření školitele a oborové rady do požadované formy studia může zařadit (SZŘ čl. 54 odst. 2). Bez těchto doporučení může z prezenční do kombinované formy zařadit studenta po uplynutí standardní doby studia (SDS).


֍ Je možné zahájit studium cotutelle – doktorát pod dvojím vedením – nejen v prvním roce studia?

Ano, student musí být přijat ke studiu příbuzného studijního programu v zahraničí a být jeho studentem. Poslední studijní povinností obou studií pak bude obhajoba společné disertační práce.


֍ Má student v českém studijním programu právo skládat zkoušky ve slovenském jazyce?

Do roku 2012 mohli studenti využívat při studiu slovenský jazyk rovnocenně s jazykem českým. Od té doby však závisí na vysoké škole, resp. fakultě, zda skládání zkoušek ve slovenském jazyce povolí. Předpisy univerzity toto neupravují.

SZŘ upravuje pouze jazyk, ve kterém může být napsána disertační práce. Dle SZŘ čl. 59 odst. 3 se vypracovává zpravidla v jazyce, ve kterém je studijní program uskutečňován, popřípadě v anglickém jazyce. V jiném jazyce, pokud to na základě žádosti studenta doktorského studijního programu povolila oborová rada.


2.2. Disertační práce a obhajoba


֍ Pokud je jeden posudek oponenta disertační práce kladný a jeden záporný, může být požádáno o další posudek?

Ne, ale student může vznést výhrady proti posudku. Shledá-li děkan výhrady studenta důvodnými, může takové žádosti vyhovět a pověřit vypracováním dalšího posudku jinou osobu (čl. 62 odst. 4 SZŘ). Obhajoba se koná i při všech posudcích záporných. Pokud alespoň jeden posudek nedoporučuje práci k obhajobě, může student od obhajoby před jejím konáním odstoupit, termín mu však propadá.


֍ Jak se postupuje, pokud nastane při hlasování ve zkušební komisi pro obhajobu disertační práce či státní závěrečné zkoušky rovnost hlasů?

V takovém případě rozhoduje dle čl. 64 odst. 3 SZŘ klasifikace, která je pro studenta příznivější.


֍ Student má možnost vydat svou disertační práci knižně ještě před obhájením. Je to možné?

Ano. Žádné ustanovení zákona či vnitřních předpisů Univerzity Karlovy vydání disertační práce před obhájením nebrání. Student či absolvent může svoji disertační práci zveřejnit či vydat dle vlastního uvážení, podrobně věc upravuje § 60 zákona č. 121/2000 Sb.


֍ Může student nezveřejnit svou disertační práci?

Není možné disertační práci nezveřejnit, pouze dle SZŘ čl. 76 může Univerzita na žádost studenta odložit zpřístupnění závěrečných prací nebo jejich částí veřejnosti, a to po dobu trvání překážky pro zpřístupnění, nejdéle však na dobu 5 let.


2.3. Doktorské stipendium


֍ Má student nárok na doktorské stipendium, i když studuje v kombinované formě studia?

Ne. Podle čl. 19 odst. 1 Stipendijního řádu Univerzity Karlovy může být stipendium přiznáváno pouze studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia po standardní dobu studia. Doktorand v kombinované formě studia může být příjemcem jiných typů stipendií dle účinného StipŘ.


֍ Student je zapsán a řádně studuje v kombinované formě studia. Má nárok na doktorské stipendium v případě, kdy po například dvou letech studia v kombinované formě požádá o změnu formy studia na prezenční?

Ano, dle čl. 19 odst. 1 Stipendijního řádu Univerzity Karlovy může být doktorské stipendium přiznáváno všem studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia. Děkan však dle SZŘ čl. 54 odst. 2 vyjde při posouzení žádosti o změnu formy studia z vyjádření školitele a oborové rady

V případě kladného posouzení žádosti by student dostával stipendium jen do doby SDS (tj. doba studia v kombinované formě studia se pro účely výplaty stipendia odečte).


֍ Započítávají se do podmínek udělení doktorského stipendia i roky z předchozího doktorského studia, a jak je o této skutečnosti informována vysoká škola?

Dle čl. 19 odst. 2 Stipendijního řádu se do celkové odstudované doby pro účely výplaty stipendia započítává i doba předchozího neúspěšně ukončeného studia doktorského studijního programu. Studijní historie každého studenta je známa z celostátní databáze SIMS, kterou spravuje MŠMT. Každá univerzita do ní v souladu se zákonem o vysokých školách poskytuje data o svých studentech.


֍ Může být doktorské stipendium přiznáváno i po standardní době studia?

Ne, není pro to opora ve vnitřních předpisech univerzity. Doktorand po standardní době studia může být příjemcem jiných typů stipendií dle účinného StipŘ.


֍ Má student nárok na doktorské stipendium i v případě, že odjede na roční zahraniční stáž?

Ano. Je-li student stále studentem v prezenční formě studia a ve standardní době studia, na doktorské stipendium má nárok i po dobu výjezdu na stáž.


֍ Jak vysoký úvazek ve svém zaměstnání (např. ve fakultní nemocnici) může student mít, aby mohl pobírat doktorské stipendium?

Pokud je student schopen plnit povinnosti dle ISP, není úvazek v žádné instituci překážkou pro poskytnutí doktorského stipendia. Pro přiznání stipendia je rozhodné, zda je student zapsán v prezenční formě studia a nepřekročil standardní dobu studia.

Doktorské stipendium nemusí být přiznané, pokud započitatelné odměny za práci v rámci doktorského studijního příjmu dle čl. 18 odst. 2 SZŘ v souhrnu přesáhnou 1,2násobek minimální mzdy (tj. pokud se ve svém zaměstnání věnuje náplni disertačního projektu a dostává za něj mzdu, pak nemusí obdržet stipendium) – čl. 21 odst. 2 SZŘ.


֍ Student potřebuje potvrzení o výši stipendia, které mu bylo za dobu studia vyplaceno. Kdo mu toto potvrzení vydá?

Toto potvrzení vydá na žádost fakulta, na které student studuje.


3. Absolvent


֍ Je možné, aby za absolventa vyzvedl diplom jeho rodič?

Diplom může převzít absolvent či osoba pověřená plnou mocí. Pro účely vyzvednutí diplomu nemusí být plná moc notářsky ověřena.


֍ Absolventka se ještě během studia provdala a mám jiné příjmení. Jaké bude uvedeno na diplomu?

Na diplomu bude uvedeno jméno, které studentka měla v době konání poslední studijní povinnosti, jak vyplývá z čl. 3 odst. 2 Opatření rektora č. 38/2025.

Na diplom a dodatek lze uvést také rodné příjmení, pokud si absolvent tuto možnost ještě před absolvováním zvolí v SIS.


4. Školitel


֍ Jak se postupuje, když zanikne školiteli pracovní úvazek na UK?

Školitelem může být i jiná osoba než zaměstnanec univerzity, pokud je uzavřena příkazní smlouva, DPP či DPČ mezi univerzitou, resp. příslušnou fakultou, a konkrétním školitelem při zahájení vedení disertační práce (OR 33/2025). Pokud zaměstnanci univerzity v roli školitele je ukončen pracovní úvazek (a žádný jiný na univerzitě již nemá), pak pro účely pokračování supervize doktoranda je nutné s ním uzavřít příkazní smlouvu, DPP nebo DPČ.


֍ Existuje přesný počet hodin supervize za měsíc/semestr?

Ne. Ale dle Standardu školitele si školitel zajišťuje dostatečné časové možnosti pro odpovědné vedení doktoranda a pravidelně každý měsíc konzultuje s doktorandem výsledky jeho studia. Přesná míra konzultací je tudíž flexibilní a závisí na domluvě se školitelem, což je vhodné probrat v rámci úvodních společných setkání (viz tzv. Principy supervize).


֍ Může školitel rezignovat na svou funkci?

Ano, školitel může kdykoliv na svou funkci rezignovat, jeho funkce pak zaniká posledním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení děkanovi nebo dle dohody.

Rezignace původního školitele a jmenování nového školitele by na sebe měly časově navazovat, aby měl student doktorského studijního programu vždy jmenovaného školitele. Pokud ne, pak v nutném rozsahu vykonává roli školitele předseda OR.

Žádosti studenta o „výměnu“ školitele děkan může vyhovět.


Poslední změna: 18. září 2026 15:33 
Máte dotaz?
Kontakt

Univerzita Karlova

Rektorát

odbor pro studium a záležitosti studentů

oddělení doktorského studia

Ovocný trh 560/5

Praha 1, 116 36

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČO: 00216208 

DIČ: CZ00216208


Jak k nám