Funkce školitele je pro doktorské studium nezastupitelná a její základní rámec je popsán ve Standardu školitele Univerzity Karlovy (opatření rektora č. 33/2025).

Jak ukazuje zpětná vazba školitelů i studujících, pro celkovou kvalitu supervize je zásadní včasné vyjasnění základních principů supervize a podrobností budoucí spolupráce. V souladu s čl. 4 odst. 4 Standardu školitele Univerzity Karlovy níže uvádíme výčet základních tezí, které je s ohledem na tuto skutečnost vhodné probrat v rámci úvodních společných setkání (ideálně ještě před přijímacím řízením doktoranda).

Školitel a doktorand by měli na počátku spolupráce probrat tato témata:

1. Očekávaná forma podpory ze strany školitele při naplňování povinností studia (např. při sběru dat, analýze, publikační činnosti, účasti na konferencích).

2. Zapojení konzultanta při řešení některé z oblastí disertační práce.

3. Podoba konzultační činnosti při naplňování studijních povinností (forma, kdo iniciuje, periodicita, délka apod.).

4. Stanovení, zda a jak se bude školitel podílet na spoluautorství plánovaných výstupů studia, je-li to v této fázi možné. V takovém případě určení, zda v souvislosti s disertačním výzkumem existují důležité okolnosti z oblasti duševního vlastnictví, které je třeba řešit.

5. Možnost zapojení doktoranda v širším výzkumném projektu v rámci nebo nad rámec tématu disertační práce (popř. vyjasnění souvisejících či případně konfliktních aspektů).

6. Vhodnost realizace cotutelle či jiných mezinárodních formátů spolupráce.

7. Posouzení, zda je třeba doplnit specifické dovednosti (např. metody, nástroje, programy, kurzy soft skills), které bude doktorand potřebovat k naplnění studijních povinností, a které nejsou součástí základního curricula daného studijního programu, včetně způsobu a harmonogramu jejich doplnění.

8. Pedagogická činnost v rámci naplňování studijních povinností. V případě, že je očekávána, pak stanovení, jakou formou bude probíhat a jakou roli bude mít v této oblasti školitel.

9. Mobilita – určení představ o plnění povinnosti mobility ze strany doktoranda i školitele, případně posouzení potřeby alternativních forem plnění. Identifikace vhodných zdrojů na podporu realizace této a souvisejících povinností mobilitního charakteru (např. účast na konferencích).

10. Určení konkrétních periodik (popř. typu periodik) k naplnění publikační činnosti v rámci studia, je-li to v této fázi možné.

11. Možnosti a formy podpory doktoranda při navazování tuzemských i mezinárodních odborných kontaktů (networking).

12. Očekávání doktoranda od studia s ohledem na jeho uplatnění v akademickém či neakademickém sektoru (např. existence zaměstnavatele, se kterým by bylo vhodné/možné spolupracovat od počátku studia).

* Je naprosto v pořádku, pokud některý bod není možné v rámci iniciačních setkání plně obsáhnout. Důležité je se nad nimi zamyslet a prodiskutovat je v rámci setkání školitel-doktorand.

Je také v pořádku tyto představy v průběhu studia aktualizovat (např. v reakci na aktualizace ISP).